Je skvělé být spokojená a šťastná

:) :) :) Tak jsi jdu jednoho krásného dne radostně po Národní třídě a těším se na oběd z mořských plodů. Najednou cítím, že se někdo na mě dívá. Kouknu před sebe, za sebe a nic. Aha, tak to je někdo nade mnou z místnosti a již jsem tomu nevěnovala pozornost. Uteklo pár měsíců a přišla ke mě na čištění metodou SRT má oblíbená klientka. Vzpomněla jsem si na ni minulý týden a vzápětí se mi ozvala na objednání. Děkovala mi, že se jí díky čištění velmi změnil život k lepšímu. Že již nezažívá stres, obavy, úzkosti a je tomu moc ráda. Má výbornou práci, skvělého přítele a je spokojená a šťastná. Jen si přišla pro doladění. "A hlavně paní Kartousková, každému o tom povídám, kdo má zájem se v životě posunout dále. Také na Vás často myslím....... A to si tak jednou stojím v kanceláři u okna, a vidím Vás, jak kráčíte pod okny ulicí. Začala jsem se smát. Když se mě kolegové ptali, co se děje. Ukázala jsem na Vás a sdělila jim. Že jste mi před pěti lety při výkladu karet říkala, že mě vidíte v této kanceláři a já se tomu smála, že to není možné. A hle jsem tady a jsem moc spokojená", říkala mi. A hned mi bleskla hlavou vzpomínka na ten okamžik. Ano já prostě spousta věcí vím, cítím. A to nejen při výkladu, ale i v běžném životě. To jsem tak jednou na podzim přišla do divadla a požádala jsem paní šatnářku, aby mi pověsila můj dlouhý kožený kabát na ramínko. Odbyla mě poznámkou, že nemá ramínko. Tak jsem ji sdělila, ať se teda podívá po své pravé ruce do druhé přihrádky. Začervenala se a kabát mi pověsila. Nebo tu byl u mě pan spravit stůl. A ještě jsme se domluvili na další úpravě. Požádal mě o metr, že si jej zapomněl vzít. Tak jsem mu s úsměvem sdělila, že jej má v nářadí, ať se podívá ještě jednou. No a byl tam. :) :) :)

Starší článek      Další článek