Miluji svoji práci

Jednoho krásného dne mi volali z produkce, že budou točit nový film, jestli bych se chtěla zúčastnit tohoto natáčení. Odpověděla jsem, že si v něm ráda zahraji, záleží ovšem na tom, o jakou roli by se jednalo. Pan produkční mi sdělil, že mně tam POTŔEBUJÍ a že nějakou roli najdou. To slovo potřebují mi brnklo do uší a spolupráci jsem přislíbila. Za pár týdnů mi nabídli roli jeptišky, kterou jsem s radostí přijala. A hned jsem si uvědomila, že mně to posledního půl roku stále přitahovalo ke klášteru. Častěji jsem potkávala jeptišky, s kterými jsem se zdravila. A bylo mi při tom velmi příjemně.

Když mně přivezli na natáčení, paní kostymérka mi pomohla se obléci do originálního kostýmu jeptišky. Cítila jsem se v něm velmi dobře, a ihned hledala spodní tajnou kapsičku. Natáčelo se v roubence za Prahou v jedné malebné vesničce. Majitel objektu nám připravil zabíjačkové hody, a celkově vytvořil velmi příjemnou atmosféru. Cílila jsem se tam krásně a tak nějak jsem splynula s hábitem jeptišky, jako bych se vrátila někde do minulosti. Jak mi i potvrdila i moje kolegyně vědma, obě jsme v jedno z minulých životů byly jeptiškami. Najednou jsem si uvědomila, že se ke mně začali chovat více pozorně, uctivě a s velkým respektem. A já stále čekala, co přijde, jelikož jsem cítila, že je důvod, proč jsem právě na tomto natáčení a právě v tento den. Jednalo se o první den, i když obraz, ve kterém hraji bude až téměř na konci filmu. Paní režisérka nás zavolala do světnice, ve které se bude film odehrávat. Udělaly se poslední přípravy. Pan Karel Roden seděl na posteli a já z jeho levé strany a druhá herečka ze strany pravé. Začal jadrně hovořit dle naučeného textu a najednou spadla kamera na paní stryptku. Karel ztuhnul a vyhrkl ze sebe, že se mu to ještě nikdy za celou jeho kariéry nestalo. Mně se hned vybavilo to slovo pana produkčního, kdy mi nabízel tuto práci, že mně tam POTŔEBUJÍ. Možná si to ani nepamatuje, byla to spíše informace pro mne. Hned jsem si uvědomila, že máme na sobě originál oblečení jeptišek a Karel mluví dle uvedeného textu velmi jadrně a vlastně naráží na naši intimitu. Hned jsem v duchu nahoru požádala o odpuštění, že se nejedná o urážku jeptišek, že jen ztvárňujeme roli a tvoříme film. Začala jsem se modlit vysílat lásku. Během několika okamžiků se v místnosti rozprostřel klid a mír a my jsme mohli započatou práci dokončit. Bylo to jedno z mých nejkrásnějších natáčení a jsem moc šťastná, že jsem měla příležitost na jednom místě propojit své dvě milované zaměstnání. Miluji práci, miluji život, přeji Vám krásné slunečné dny plné radosti, hojnosti a štěstí. S úctou Ludmila Kartousková

POSÍLÁM i fotky. Přeji příjemný a pohodový den, s úctou Ludmila Kartousková



Starší článek      Další článek